Po. Pro 9th, 2019

VoxBox.cz

Hudba je dar člověku

Text: No name, hudba: Casiopea, Radovan Bazger (1995)

Jedenkrát Čabak v společné cele
vyprávěl vězňům podivný sen.
Divný sen měl jsem, moji přátelé,
srdce mi věští neblahý den.

Dnes se mi zdálo o velké hoře,
na ni jsem táhl kanóny dva.
Ten sen mi cosi věští ponuře,
můj život jistě skončiti má.

K raportu strážce Čabaka volá
děsivě v dveřích zaskřípá klíč.
Stráží obklopen kolem dokola
z cely odchází už navždy pryč.

Pod šibenicí na schůdkách stojí,
hlasitě bije vězeňský zvon.
Vpovzdálí vidí rodinu svoji
a takto s nimi loučí se on.

Ze světa mizím, matičko zlatá,
jak vlna v řece, jak rosný den.
Oprátka čeká mě z ruky kata,
kéž bych nebýval nikdy zrozen.

A ty, dívčino, co slzy leješ,
mrtvolu moji zde spatříš už.
Po mojí smrti se rozesměješ,
k nohám ti klesne zas jiný muž.

Ach ženy, ženy, pro vás se trápí
a pro vás hyne, kdo vás má rád.
Žena ta štěstí na chvilku dá ti,
a potom uštkne jako ten had.

Se souhlasem autora na Voxbox.cz

1 reakce na “Čabak

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Archivy