Po. Pro 9th, 2019

VoxBox.cz

Hudba je dar člověku

Pralesy

Autor: Amelancha

Někdy se mi stává,
že duše lítává tam,
kam by snad neměla jít,
vysoko nad Zemí,
kde touha pramení,
tam nasává cit,
jež Země dýchává,
když lidi hostívá
a dává jim pít,
z pramenů průzračných,
studánek zázračných
a tím nás nechává žít.

Když zmizí pralesy,
tak vodu vezme si,
sucho a žár
a bez ní všichni my,
co jsme tu na Zemi,
nemůžeme žít dál.

Země je živoucí,
vášnivě planoucí
a mluvící k nám,
my hosté trpění,
ne vládci stvoření,
však původci ran,
jež Zemi zasadí,
když stromy vyplení
nenávist a klam,
jediným pohybem
nás může setřást Zem
a bez lidí mít
svůj svět dál.

Když zmizí pralesy,
tak zloba vezme si
plíce, jimiž Země
dýchá a sní
a bez ní všichni my,
co jsme tu na Zemi,
bez dechu nemůžem žít.

Až se svět otočí
a děti do očí
se nám podívaj,
co po nás zůstalo,
vše živé zmizelo,
bída a žal.

Když zmizí pralesy,
tak zloba vezme si
plíce, jimiž Země
dýchá a sní
a bez ní všichni my,
co jsme tu na Zemi,
bez dechu nebudem žít.

Se souhlasem autora na Voxbox.cz

Amelancha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Archivy